Co jsou aminokyseliny BCAA?
Mezi BCAA aminokyseliny patří L-Leucin, L-Valin a L-isoleucin. Tyto aminokyseliny se jako jedny z nejvíce podílí na tvorbě svalů. Tělo si ji neumí samo vyrobit, a proto je dobré, obzvláště v době tréninku, BCAA doplňovat formou potravinových doplňků, které koupíte v našem eshopu.
K čemu jsou BCAA aminokyseliny dobré?
Aminokyseliny BCAA zvyšují především kvalitu a objem svalové hmoty. Podávání BCAA před tréninkem chrání svaly před poškozením, které může být způsobeno namáhavým fyzickým výkonem. Aminokyseliny BCAA zároveň podporují a zrychlují svalovou regeneraci. Dalším účinkem BCAA je podpora spalování tuků a redukce hmotnosti.
Význam aminokyselin
Charakteristika
Bílkoviny patří k nejdůležitějším živinám. Základem všech bílkovin a peptidů jsou aminokyseliny vázané vzájemně peptidovou vazbou do řetězců. Řetězce se tvoří podobným způsobem, jako když se na nit navlékají různě barevné korálky. Počet jednotlivých aminokyselin a hlavně jejich pořadí, jak jsou v řetězci za sebou poskládány, vytváří konečné vlastnosti peptidů a bílkovin. Podle počtu aminokyselin vázaných v řetězci se rozlišují oligopeptidy (2 až 10 aminokyselin), polypeptidy (11 až 100 aminokyselin) a proteiny nebo-li bílkoviny (více než 100 aminokyselin v řetězci). Poměrně velký počet bílkovin však není tvořen jednou velkou molekulou, ale skládá se z několika polypeptidických řetězců svázaných dohromady. Tak například molekula hemoglobinu je tvořena 4 řetězci, enzymu ureázy 6 řetězci a bílkovina viru tabákové mozaiky je tvořena dokonce 2130 polypeptidickými řetězci. Molekuly velkých bílkovin tak dosahují poměrně značných rozměrů a hmotností. Počet aminokyselin v těch největších molekulách bílkovin může dosahovat až několika desítek tisíc. Základních aminokyselin je 20 nebo 23? V proteinech (bílkovinách) se vyskytuje 20 různých aminokyselin. Toto platí pro všechny proteiny vyskytující se ve všech formách života na Zemi. Všechny ostatní izolované aminokyseliny jsou od těchto 20 základních odvozeny. V potravě jsou však hojně zastoupeny 2 aminokyseliny odvozené od prolinu (3-hydroxyprolin a 4-hydroxyprolin) a 1 aminokyselina odvozená od cysteinu (cystin). Tyto 3 aminokyseliny jsou proto z pohledu výživy zařazovány k uvedeným 20 základním aminokyselinám a proto je někdy v odborné literatuře uváděn údaj 23 základních aminokyselin. Počet kombinací, které nabízí 20 základních aminokyselin různým poměrem zastoupení a také různým pořadím poskládání v řetězci je tak obrovský, že příroda využívá jen zlomek těchto nabízených možností. Pro toto tvrzení stačí následující příklad. Kdybychom vzali v úvahu řetězec obsahující pouze 100 aminokyselin a chtěli bychom vytvořit z 20 různých aminokyselin všechny nabízené možnosti a od každé vytvořené varianty bychom použili jen jednu molekulu, vzniklo by nepředstavitelné množství kombinací (20100) a celkový objem těchto molekul by byl větší, než zabírá nám nyní známý vesmír. Esenciální aminokyseliny Z 23 aminokyselin běžně se vyskytujících v potravě, dovedou vyšší živočichové včetně člověka syntetizovat ve svém těle pouze 15. Zbývajících 8 musí být přivedeno do těla potravou. Mezi nepostradatelné, běžně označované jako esenciální, patří tryptofan, valin, leucin, isoleucin, lysin, fenylalanin, methionin a threonin. U těhotných žen jsou zvýšené nároky především na tryptofan a lysin. U novorozenců pak na isoleucin a tryptofan. U rostoucího organismu jsou to zejména aminokyseliny arginin a histidin, i když obě patří mezi aminokyseliny, které si lidské tělo dokáže vyrobit. V období růstu však potřebu nelze pokrýt vlastní syntézou, je tedy nutné zajistit zvýšený přísun argininu a histidinu potravou. Pojem esenciální aminokyseliny je trochu zavádějící, protože vyvolává dojem, že právě tyto jsou pro organismus důležitější, než aminokyseliny postradatelné. Vede k tomu i jednoduchá úvaha. Pokud bude organismu chybět nějaká postradatelná aminokyselina, prostě si ji vyrobí. Pokud bude chybět nepostradatelná (esenciální) aminokyselina, musí ji dostat potravou a pokud v přijímané potravě nebude přítomna, musí se bez ní obejít a tedy některé činnosti omezit. Zcela jinak to ale vypadá z pohledu evolučního vývoje. Předpokládá se, že v samém počátku vývoje živé hmoty byly prvotní buňky obklopeny roztokem plným živin. Přijímaly tedy vše potřebné pro prvotní životní funkce zvenčí. Jak se život rozvíjel, ubývalo i živin a buňky se musely naučit mnohé látky vyrábět samy. Je vcelku logické, že dále se mohly rozvíjet pouze ty, které tento nelehký úkol zvládly. Z tohoto pohledu jsou postradatelné aminokyseliny pro živou buňku mnohem důležitější, neboť bez nich by buňka zahynula. Naučila se je vyrábět právě proto, aby byla na jejich příjmu zvenčí nezávislá. Naopak esenciální se pro ni ukázaly mnohem méně důležité, jejich krátkodobý nedostatek není pro život ohrožující. Buňka bez nich dokáže po určitou dobu žít a zajišťovat životní funkce nutné pro udržení života. Dokonce si mohla dovolit i takový přepych, že si ani nevytvořila systém náhradní výroby (byť i náročnou a složitou cestou), protože se prostě ukázalo, že vždycky nezbytně nutné množství dokáže z vnějšího prostředí získat, i když to někdy může chvíli trvat. Esenciální aminokyseliny jsou nutné pro dosažení plnohodnotného vývoje zajišťujícího reprodukci. Jejich přechodný nedostatek však není ohrožující z pohledu zachování života. Naopak postradatelné aminokyseliny jsou zcela nezbytné pro zajištění základních životních procesů, a proto jsou pro živou buňku mnohem důležitější. Zvláštní aminokyseliny V přírodě již bylo dokázáno přibližně 400 různých aminokyselin, ale jen některé z nich se v živém savčím organismu uplatňují významněji. Většinou se tyto vzácné aminokyseliny vyskytují buď jako volné nebo vázané ve specifických peptidech. Jen zcela výjimečně jsou vázány v bílkovinách. Pokud jsou v bílkovinách vázány, mají většinou tyto bílkoviny zcela specifické vlastnosti. Většina těchto vzácných aminokyselin však byla izolována z rostlin a mikroorganismů. Vliv aminokyselin na lidský organismus V posledních letech se opět oživuje výzkum spojený se studiem vlivu některých aminokyselin na lidský organismus. Kromě aminokyseliny prolinu se všechny ostatní vyskytují v přírodě ve dvou formách, označovaných jako L-forma a D-forma. Pro výstavbu vlastních bílkovin používá tělo zásadně L-formy (až na zcela výjimečné případy). A právě D-formy některých aminokyselin, které vlastně tělo nedokáže pro výstavbu využít, prokazují zajímavé metabolické účinky. Tak například D-fenylalanin potlačuje bolest a zmírňuje depresivní stavy. Uplatnění by mohl nalézt u lidí trpícími bolestmi hlavy nebo revmatismem. Příliš vysoké dávky však mohou zvyšovat krevní tlak. Při studiu biochemie buněk rostoucího nádoru bylo v některých případech prokázáno, že pro svůj růst vyžadují výrazně zvýšený příjem glutaminu a asparaginu. Proto se jako účinné protinádorové prostředky v těchto případech používají specifické enzymy, které mají schopnost glutamin a asparagin rozkládat, tím snižovat jejich obsah v plasmě a nepřímo tak zpomalovat růst těchto nádorů. Aminokyselina lysin je spojována spíše s tvorbou svalových bílkovin. Méně se však ví, že její zvýšený přísun v potravě může celkem efektivně potlačovat některá virová onemocnění, zejména známý opar. Nadměrný příjem je však nežádoucí, neboť je zdrojem zvýšené produkce čpavku. Tryptofan je v těle přeměňován na látku serotonin, která má poměrně důležitou roli v těle při uvolňovacích mechanismech. Připisují se jí účinky proti nespavosti a uvolňování napětí v důsledku depresí. Má vliv na krevní tlak a peristaltiku střevní stěny. Z biochemického hlediska se serotonin chová jako tkáňový hormon. Aktivní sportovci znají účinek argininu a ornithinu, které ovlivňují spalování tuků a podporují tvorbu svalové hmoty. Samotný arginin může v některých případech ovlivňovat pohyblivost a množství vyprodukovaných spermií. Za zmínku stojí aminokyselina cystein, neboť se ukazuje, že může zpomalovat rozvoj revmatismu a arthritidy. Vzhledem k vysokému podílu této aminokyseliny ve vlasech je jejich zdravý růst a vzhled silně závislý na jejím dostatečném příjmu v potravě. O rozvětvených aminokyselinách, zvláště pak o leucinu je známo, že dokážou potlačit procesy vedoucí k rozkladu svalových bílkovin a naopak podpořit jejich tvorbu. Je však nutné zdůraznit, že nesmí být současně podávány aromatické aminokyseliny, jako je tryptofan a fenylalanin. Ještě vyšší anabolický účinek vykazuje ketoleucin.
Aminokyseliny
jsou stavební kameny, které tvoří strukturu bílkovin. Aminokyseliny dělíme na ty, které si organismus dokáže vytvořit jejich vzájemnou přeměnou tzv. neesenciální a ty, které musí být organismu dodány tzv. esenciální. Aminokyseliny podporují produkci vlastních tělesných látek a zároveň podporují regeneraci růstu svalového objemu. Aminokyseliny zvyšují sílu, fyzickou aktivitu a podílejí se na anabolizaci organizmu. Aminokyseliny pomáhají k udržení pozitivní dusíkové bilance, nárůstu svalové hmoty, dalšími úkoly aminokyselin je ochrana svalové hmoty, zlepšení regenerace, urychlení syntézy svalové tkáně a zvýšení výkonnosti. Aminokyseliny jsou dále vhodné při redukčních dietách. Jsou vhodné pro posilování, všechny sporty a cvičení.
Aminokyseliny přijaté bezprostředně před cvičením (zejména BCAA) mohou být pro svou snadnou vstřebatelnost velmi rychle využity tělem jako zdroj energie a chránit tím svalovou hmotu před degradací. Před tréninkem je také výborný čas k využití aminokyseliny L-arginin. Arginin zlepšuje prokrvení svalů a tím zvyšuje napumpování při treninku a zlepšuje transport živin. Jeho další výhody spočívají také ve zlepšení sexuálního života. Aminokyseliny přijaté po posilování (BCAA, Glutamin) podporují anabolizaci a urychlují zotavení. Glutamin je vhodný při těžkém treninku, dietě, zlepšuje imunitu. Zpravidla se přidávají do sacharidového či proteinového nápoje. Pro ryze aerobní sporty je vhodnější užívat aminokyseliny před výkonem. Pro anaerobní sporty (např. posilování, těžká atletika) lépe vzít aminokyseliny až po ukončení posilování.
Mgr. Lubomír Krhut dodává: 
Aminokyseliny jsou základní stavební jednotkou.
Obrazně-pokud se budeme dívat pouze na sval tak aminokyselina je cihla, svalová buňka pokoj a celý sval dům. V praxi to znamená, že koupíte-li si produkt zvaný amino (1500, 2000 beef, hydro, super, aj.), jedná se o komplexní směs aminokyselin, určených pro výstavbu svalové hmoty. Dávkování je závislé na tom, zda máte dostatečný příjem bílkovin. Obvykle se dávkují ihned po tréninku a to v dávce 20-40 gr v závislosti na váze jedince. Z praxe vím, že mnoho úspěšných kulturistů užívají aminokyseliny i během noci když se probudí. Dále ovšem můžete narazit na směs aminokyselin s označením bcaa. Tyto aminokyseliny nejsou určeny na výstavbu svalové hmoty a není ani možné z nich svalovou hmotu nabrat, ale výrazným způsobem se podílejí na regeneraci svalové tkáně po tréninku a k jeho ochraně.
Dávkovat by se měly buď před a ihned po tréninku a to v dávce cca 0.4 gr na kg tělesné hmotnosti.
Tedy pro 100 kg jedince je vhodné užít 40 gr bcaa rozdělených do dvou dávek 20 před a 20 po.
